Vyberte stránku

Zdeněk Paďour

1. 1. – 26. 1. 2018, MĚSTSKÁ VÝSTAVNÍ SÍŇ

Vernisáž: 10. 01. 2018, 17:00

RETROSPEKTIVITA

Zdeněk Paďour je jasným dokladem, že renesanční osobnosti mezi námi stále žijí. V mládí se věnoval jak hudbě, tak výtvarnému umění. Náhoda ale nakonec rozhodla, že na studiích zvítězila hudba a malba šla na určitou dobu do ústraní. Ani hudba ale nebyla autorovou konečnou stanicí. Jeho profesní směřování ovlivnila další velká vášeň a to cestování. Nejen se svou cestovní kanceláří, ale i na vlastní pěst procestoval více než 22 zemí. Nejvíce mu učarovala francouzská Provence a holandská krajina plná květinových lánů a ikonických větrných mlýnů.

K hudbě se rodák z Východních Čech vrátil až po mnoha letech, po přesídlení do Benešova. Zde začal vyučovat hru na klavír a elektronické klávesové nástroje na ZUŠ J. Suka. S návratem k hudbě přišel postupně také návrat k výtvarnému umění. Mnohá jeho díla zdobí prostory umělecké školy a hudba je také jedním z motivů, které se na jeho plátnech opakovaně vyskytují.

O autorově tvorbě se nedá říct, že by prošla nějakým jasným vývojem, spíše se neustále košatě rozvíjí. Autor se od počátku věnuje jak konkrétním tématům, tak abstrakci a záběr jeho témat je opravdu široký. Jeho krajinomalby a městské motivy jsou zpočátku zachycením konkrétního okamžiku a teprve později se čím dál víc stávají vyjádřením atmosféry daného místa. Díky tomu dochází k určitému propojení konkrétní formy a abstraktního pojetí daného tématu. Tento přístup, který je do určité míry pro Zdeňka Paďoura charakteristický, se projevuje i na přístupu k zátiším.

U jeho nejnovějších abstraktních obrazů se nelze ubránit myšlence na Gerharda Richtera, kterého sám autor považuje za velký vzor. Ovšem stejně jako záběr jeho témat, ani záběr jeho inspirace se neomezuje na pouhý jeden zdroj. Díky své cestovatelské vášni navštívil autor mnoho světových galerií, kde s oblibou studoval práci jak starých mistrů, tak moderních malířů a výsledky této pečlivé studie se pak promítají na jeho vlastních plátnech.

Jeho abstraktní tvorba ale zdaleka není jen o fotografické abstrakci, proslavenou právě zmiňovaným Gerhardem Richterem. Autor neustále zkouší nové techniky a nové přístupy, díky čemuž jeho obrazy rozhodně neupadají do stereotypu a Zdeněk Paďour tak přináší divákovi s každým plátnem novou myšlenku. Sám autor se řídí radou, kterou dostal v začátcích své tvorby, že i na abstraktním obraze musí vždy něco zůstat, čeho se může divák chytit. V případě obrazů Zdeňka Paďoura tomu také dozajista pomáhají nápadité názvy, které často pozornost diváka nasměrují tím správným směrem.

Celá autorova tvorba tedy není o lineárním vývoji, ale o neustálém zkoušení a hledaní nových cest autorova výtvarného výrazu. Pokud bychom ale někde chtěli hledat jasný vývoj, pak je to rozhodně velikost pláten. Od prvotních, spíše menších pláten, se postupně autor dostává k velkoformátovým obrazům, které mu opět umožňují jiné využití výtvarných technik. Na této výstave si divák může vychutnat jedno ze dvou největších autorových pláten, obraz Stratosféra.