Výroční zpráva 2006

Úvodem

Výroční zprávy Muzea umění a designu v Benešově postupně nabývaly rozsahu do 5 - 7 stran. Po roce 2000 byla na doporučení několika členů muzejní rady jednou zpracována zpráva velmi stručná, v bodech, která nepřesáhla příliš 1 stranu. Svět je ale propojen, proto je dobré výroční zprávy obdobných institucí srovnávat obsahem i formou. Výroční zprávy mnoha srovnatelných muzeí umění dosahují rozsahu 25 - 35 stran. My se proto pokusíme popsat rok 2006 dostatečně komplexně. Pro lepší orientaci je text členěn na krátké kapitoly. Tam, kde je to smysluplné, uvádíme srovnání s obdobnými muzei. Za zprávou je přiložen krátký text informující o aktuálních metodách hodnocení muzeí umění.

Celková provozní charakteristika roku

Probíhalo zapracování nových pracovníků, které ještě není zdaleka ukončeno. Muzeum přes nižší personální kapacitu udrželo větší rozsah a pestrost nabídky veřejnosti. Nepodařilo se v dostatečném rozsahu pokrýt propagační aktivity, proto nabídka veřejnosti nebyla optimálně využita. Součinnost se zřizovatelem probíhala hladce.

Management

Muzejní rada se sešla v 1. pololetí, projednala výroční zprávu s kladným výsledkem a jednala dále o podrobnostech programu pro veřejnost a akviziční činnosti. Rada podpořila neformální zaměření muzejní nabídky veřejnosti na tématiku vážící umění k závažným otázkám každodenního života současníka. Zasedání se účastnili také zástupci zřizovatele - místostarosta a vedoucí odboru kultury.

Ředitel se pravidelně účastňoval zasedání výběrového sdružení Rada českých galerií (muzeí umění), která umožňuje členským institucím vzájemnou spolupráci, koordinaci, propagaci a další vzdělávání odborných pracovníků. V rámci RG je nyní připravován důležitý dokument - profesní kodex muzeí umění. Účastnil se také Senátu Rady galerií v Ostravě.

Ředitel se účastnil školení "Motivace zaměstnanců" a některých psychologických školení.

Anna Fassatiová se účastňovala zasedání kulturní komise města a Komory odborných pracovníků RG ČR.

S paní tajemnicí, místostarostou R. Lajpertem a vedoucím odboru byly řešeny otázky optimalizace telefonních poplatků a potřeba zdokonalení bezpečnostního systému muzea, včetně personální ostrahy vstupu do budovy.

K harmonickému průběhu roku významným způsobem přispěli pracovníci Měst. úřadu od starosty pana Ing. P. Kouby, přes místostarosty p. R. Lajperta aj. J. Jandače, tajemnici paní Mgr. M. Stibůrkovou, ved. odboru Ing. J. Hřebíčka, pracovnice pers. oddělení p. Slaninovou a Kučerovou, až ke správkyni dílčího rozpočtu muzea umění p. S. Vanhoecke, kteří řešili problémy muzejní činnosti s velkým pochopením a vstřícností. Na rozdíl od 90. let se také staly užitečným zvykem časté pracovní návštěvy uvedených pracovníků Městského úřadu v muzeu. Vzhledem k ukončení volebního období radnice a odchodu místostarosty Jandače a vedoucího odboru kultury do důchodu bylo zveřejněno v týdeníku Jiskra poděkování.

Výzkum

Podobně jako minulý rok byl odborný výzkum sloužící akvizici, přípravě stálých expozic, výstav, publikací a přednášek rozsahem částečně omezen, protože jeden z odb. pracovníků vykonával činnosti související se správou budovy a ekonomickou administrativou.

Mimořádným tématem výzkumu byla tvorba malířů spjatých s Raisovým krajem (Podkrkonoší). Náš zájem o ni souvisel s připravovanou výstavou, kterou jsme zařadili do programu proto, že v Podkrkonoší tvořil také benešovský výtvarník Ladislav Šíma. Průběžně probíhal výzkum profes. i lidové architektury k připravovanému vydání mapy Šumné Benešovsko. Nepřerušili jsme ani sběr dokumentace k našim dlouhodobým výzkumným programům (umělci Benešovska, vizuální komunikace ad.). Nárazově také pokračoval výzkum v oblasti psychologie vnímání tvorby. Zabývali jsme se zejména problematikou mentálního tréninku a jednoduchých relaxačních metod s pomůckou audiovizuálních generátorů kmitočtů. Výzkum jsme prováděli nejen v benešovském muzeu, ale také na specializovaných seminářích v ČR a na Slovensku. S problematikou vnímání tvorby souvisí také problematika duchovních rozměrů umění. Zde jsme se zaměřili na srovnávací výzkum evropské a azijské religiozity a účastnili se několika seminářů (Praha, Kolín, Sv. Jan pod Skalou, Dubovica - SR). V oblasti užitého umění probíhal sběr dokumentace problematiky vztahující se k jeho funkčnosti (zejména ve vztahu k lidskému tělu - ergonomie), byla pak tříděna pro didaktické účely a využita při přednáškách v Benešově i mimo Benešov (Praha, Brno, Zlín). Ve druhém pololetí také proběhl výzkum tvorby současného českého designu. Jeho výsledky byly užity pro akvizici a poskytnutí tipů Akademii českého designu pro Ceny roku.

Akviziční činnost

Do sbírky se podařilo získat 2. část diptychu "Kráčející" od sochaře prof. Karla Nepraše. Stálá expozice plastik se tak opět více stabilizovala.

V závěru roku byly zakoupeny do sbírky designu práce osobností prof. Pelcla (nápojové sklo), prof. Šípka (jídelní souprava) a práce mladých designérů seskupených kolem značky QUBUS.

Byl sjednán bezplatný dar do sbírky - široký jídelní servis prof. Pelcla, který bude převzat nejprve jako dlouhodobá zápůjčka do nové stálé expozice.

Z rozpočtu muzea byla zakoupena grafika a fotografie nežijících českých autorů a dvě díla elektronické tvorby během studijní návštěvy berlínských muzeí.

Formou sběru v terénu, spoluprací s institucemi a organizátory festivalů byla získána řada sbírkových předmětů kolekce designu a grafického designu, zejména plakáty, pohlednice, sběratelské knihy, navštívenky, pozvánky, novoročenky ad.

Správa sbírky

Ve sbírce byly zpracovány přírůstky od č. 45554 (1/2006) do č. 5077 (521/2006). Hodnota sbírky v roce 2006 se zvýšila o 1.208.372,- Kč. Z toho nákup činil 206.025,- Kč, výzkumem byly získány předměty za 41.012,- Kč, převodem za 500,- Kč a hodnota darů byla vyčíslena na 960.835,- Kč. Z nejvýraznějších darů to byla plastika Miloslava Chlupáče v hodnotě 465.000,-Kč, soubor plakátů Karla Míška 26.000,- Kč, dar Květy Pacovské v hodnotě 20.000, Michala Rittsteina 24.000,-Kč, Vladimíra Kokolii 20.000,- Kč, Pavla Orvana 15.000,- Kč a dalších.

Jejich seznam je zveřejněn na webu muzea.

V průběhu roku byla provedena inventura podle dlouholetého plánu, a to části "práce na papíře" (kresba, grafika) s výsledkem: fyzicky byly zkontrolovány všechny předměty spadající do této skupiny. Nevýhodou je, že stísněné prostory depozitářů muzea neumožňují jejich uložení na jednom místě. Tato část sbírky je proto uložena na několika místech v kovových skříních, v papírových archivních krabicích. V průběhu roku správkyně sbírky vytvořila obaly z pH neutrálního papíru na jednotlivé sbír. předměty, případně je tímto papírem přeložila.

Tvorba a správa stálých expozic

V plném provozu pro veřejnost byly stálé expozice "M. Chlupáč zve na osobnosti současné české plastiky" a "Kresba a grafika osobností českého výtvarného umění 20. století".

Byla rozšířena stálá expozice historie českého grafického designu o encyklopedická hesla osobností a didaktické interaktivní prvky. Obě práce se však pro zaneprázdněnost odborných pracovníků běžným provozem muzea nepodařilo dokončit.

V průběhu roku proběhly práce na odvlhčování suterénu budovy, kde bude instalována stálá expozice skla a keramiky.

Ve stálé expozici fotografie nefungovala část "Elektronické muzeum" pro závažné technické nedostatky počítačového systému.

Stálá expozice vizuální gramotnosti nebyla v provozu pro nedostatek skladovacích prostor v budově.

Interaktivní didaktická expozice Barva a tvar nebyla příliš využívána vzhledem k tomu, že teprve pokračovalo zaučování nové pracovnice pro práci s veřejností.

Expozice malby a expozice fotografie byly po odvlhčení místností a jejich vymalování znovu instalovány v květnu 2006.

Rozšířena o další přírůstky byla expozice grafiky.

Výstavy

(prosinec 2005 - leden 2006)
Výstava malíře Benešovska mladší generace Roberta Pleskače. Autor tématicky i stylově zaujal návštěvníky pravidelných bienálních přehlídek regionální tvorby, jeho dílo bylo představeno také v benešovské Salonní galerii Hotelu Pošta.

(duben)
Před znovuinstalací stálé expozice malby byla v průběhu vysychání omítek instalována přírodovědecká výstava o chráněných ptácích. Tématicky podpořila jeden z hlavních programů muzea zabývající se uměním zobrazujícím vztah člověka a přírody.

(květen - červen)
VÝSTAVA A PERFORMANCE DOC. SVATOPLUKA KLIMEŠE

známého českého umělce, pedagoga Institutu výtvarné tvorby UJEP v Ústí nad Labem (PhDr. Zd. Kolečková)

(květen - červen, kabinet fotografie)
FOTOGRAFIE DUŠANA ŠIMÁNKA

Dlouhodobá instalace velkoformátové tvorby významné české osobnosti fotografie, které vyšla v daném roce také knižní monografie. Úvodní slovo Lenka Lindaurová.

(červen, Městská výstavní síň)
O PŘEDNOSTECH BYDLENÍ A PRÁCE VE DŘEVĚNÝCH DOMECH

a harmonickém řešení bytových prostorů.

(červenec - září)
MALÍŘI RAISOVA KRAJE

Téma ohlédnutí za českou kulturní tradicí nezařazujeme náhodně. V dnešní době globalizace a dobrovolného opouštění vlastních kulturních specifik převážnou většinou české společnosti je opět velmi aktuální. Ve spolupráci s památníkem K. V. Raise v Lázních Bělohradě.

(červenec - prosinec, Kabinet fotografie)
ZEMANA JOSEFA A VACULÍKA LUDVÍKA CESTA NĚKAM

Málokdo v Benešově ví, že jej s naším krajem vázalo přátelství s fotografem, jehož práce jsme představili v prostorách našeho kabinetu fotografie. Jde o dobové snímky z 60. let 20. století, které nám připomenou dobu nedávno minulou. Se spisovatelem Vaculíkem jsme oslavili společně jeho narozeniny na setkání spojeném s besedou v Šímově síni.

Mezi dalšími výstavami figurovalo pokračování cyklu "Osobnosti grafického designu" prezentací ilustrační a volné tvorby Květy Pacovské (PhDr.Machalický, září - říjen)

Množství regionálních autorů vedlo v roce 2006 k již dlouho diskutovanému rozdělení tradičního bienále na dvě části.

První s názvem Bienále výtvarného umění Benešovska (Šímova síň, listopad 2006 - leden 2007) koncepčně sestavil nezávislý kurátor. Informovalo o aktuálních trendech volného umění v regionu. Pro nedostatek místa nebyla zařazena užitá tvorba. Bude vystavena samostatně v Městské výstavní síni v únoru 2007.

V Městské výstavní síni pak proběhl volně přístupný Salon výtvarníků Benešovska (listopad - prosinec 2006), který umožnil přihlášeným autorům nainstalovat práce podle svého zvážení. Někteří autoři zastoupení ve výběru Bienále využili rovněž možnost a instalovali další práce na Salonu. Výhrad ze strany výtvarníků k této nové, z prostorových důvodů nezbytné organizační formě se vyskytlo minimálně. Expozice malby byly doplněny přednáškou historika umění Jana Kříže.

Na slavnostní vernisáži v Městské výstavní síni předal nový místostarosta pan Jaroslav Duras tradiční Cenu Města Benešova pro mladého výtvarníka. Odborná porota složená ze členů muzejní rady a pracovníků muzea vybrala letos dva autory. Za volnou tvorbu cenu obdržel Petr Holeček, absolvent výtvarného oboru Jihočeské univerzity, za užitou oblast Michal Kopecký, student Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.

Výstava předchozí nositelky Ceny města Benešova arch. Venduly Zimandlové BENELON, která měla premiéru v roce 2005 v Benešově, byla v září a říjnu reprízovana v upravené podobě v Centru pro současnou architekturu v Praze. Bylo k ní vydáno DVD.

Probíhala příprava výstav roku 2007 a 2008. Muzeum umění organizačně, řemeslně a odborně podpořilo přípravu výstav výtvarníků Benešovska v Městské výstavní síni.

Ediční činnost

Muzeum vydalo jedno číslo bulletinu "Muzeum, umění a společnost", ve kterém dominovala tématika etických kodexů.
Opakované vydání letáku Praha - Benešov se soupisem a fotografiemi památek na trati a jízdním řádem
Pokračovala příprava obnoveného vydání obrazové publikace Umění a jóga (CD-ROM)
Pokračovala příprava rozšířené česko-anglické verze učebnice vizuální gramotnosti.
Příprava mapy Šumné Benešovsko byla dokončena v obrazové části a předána do odborem kultury do tisku.
Příprava samostatné textové části mapy pokračuje.
Příprava vydání publikace Malíři Raisova kraje ve spolupráci s Památníkem K. V. Raise.
Příprava čítanky textů o funkčnosti užité tvorby ve vztahu k lidskému tělu - ergonomie.
Vydán katalog cyklu Osobnosti českého grafického designu - Květa Pacovská.
Plakáty a pozvánky výstav ad. akcí
Katalog "Evropanky" vydala u příležitosti výstavy Svatopluka Klimeše Fakulta užitého umění a designu Univ.J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Bulletin MU+S je vydáván v nákladu cca 50 výtisků a rozesílán jako výměnný tisk českým muzeím umění. Katalog cyklu "Osobnosti…" je vydáván v nákladu cca 200 výtisků a rozesílán nejen českým muzeím, ale také knihovnám a školám jako výměnná publikace. Leták "Praha - Benešov" je distribuován inf. centrem města veřejnosti bezplatně. Za výměnné tituly dostává muzeum do své knihovny bezplatně většinou dražší, barevné publikace o umění vydané českými muzei.

Z personálních důvodů se stále nepodařilo dokončit náročné publikace k výstavám z let 1998 - 2002 (Galerie F, Josef Válek a Jan Hejtmánek a Historie muzejní budovy čp. 74)

Publikační činnost odborných pracovníků

Publikační činnost v českém a zahraničním odborném tisku byla omezena ve prospěch publikační činnosti v místních periodicích Jiskra, Benešovský kalendář, Benešovský deník, Věstník AMG a ve vlastním bulletinu Muzeum, umění a společnost. S výjimkou dvou posledně uvedených jde o desítky populárních textů, které není třeba jednotlivě uvádět. Upřesníme jen, že začal vycházet na pokračování text encyklopedie výtvarníků Benešovska. Většina čísel MU+S je zveřejněna na webu muzea.
Tomáš Fassati: Cestujeme - Benešov, Art + Antigues, Praha, 4/2006
Tomáš Fassati: Co není fotografie a co není digitální fotografie, Ateliér, Praha
Tomáš Fassati: K dějinám katedry fotografie FAMU, Ateliér, Praha
Anna Fassatiová: Web sociální reklamy, Ateliér, Praha

Webová prezentace

Webová prezentace MUD Bn patří mezi českými muzei umění k nejrozsáhlejším (www.muzeum-umeni-benesov.cz). Mnoho informačních a vzdělávacích služeb může být výhodně poskytováno právě jejím prostřednictvím. Denně si prohlídne naše stránky 20 - 60 "návštěvníků". Zvláštností je ojedinělá webová prezentace sbírky sociální reklamy se stovkami exponátů (www.jina-priorita.cz).

Webová prezentace muzea funguje od poloviny 90. let a jak je uvedeno, je hojně navštěvována. Postupně nabyla velkého rozsahu. Lze do ní vstupovat z více stran. Základ tvoří muzejní přehled na adrese www.muzeum-umeni-benesov.cz. Odtud se lze dostat na specializované stránky sbírky sociální reklamy (www.jina-priorita.cz - provozováno společně s dalšími partnery) a informačního designu (www.institut-informacniho-designu.cz - provozováno ve spolupráci s vědeckým sdružením Institut inf. designu. Přesto, že muzeum nemělo dosud finanční prostředky na speciální úpravu webu kvalifikovaným grafikem, je design webových stránek nesen ve střídmém stylu, který je postupně zdokonalován správcem webových stránek panem Tomášem Velkem.

Odborné konzultace veřejnosti

Konzultace veřejnosti patří k běžným každodenním službám, které poskytujeme jak při osobní návštěvě muzea, tak telefonicky nebo prostřednictvím el. pošty. Speciální konzultaci jsme poskytli nedalekému vojenskému archívu v Komorním hrádku, který zpracovával téma uložené v archívu muzea (gen. Fassati). Občané Benešovska se nejčastěji dotazují na sběratelskou hodnotu přinesených uměleckých děl, na studium na uměleckých školách nebo na výstavní program v jiných městech. Také konzultují své architektonické úpravy domů a bytů, graf. design tiskovin, propagační předměty apod. Mimobenešovští se nejčastěji ptají na gramatiku vizuální komunikace. Pravidelně u nás konzultují studenti své práce. Od gymnazistů z regionu (středoškolská vědecká činnost) až po vysokoškoláky z Prahy, Ústí nad Labem, Brna nebo Opavy, kde často děláme oponentury jejich diplomních textů. Témata konzultovaná studenty se dotýkala v tomto roce zejména užité tvorby, její ergonomie.

Mimořádné akce

Český festival muzejních nocí, koordinovaný Asociací muzeí a galerií, proběhl poprvé v rámci Mezinárodního dne muzeí. V tomto roce bylo zvoleno téma poněkud oddychovější - fenomén amerického Divokého Západu. Večer byl uveden prezentací diapozitivů tvorby amerických malířů konce 19. a poč. 20. století, kteří zachycovali nejen krásy přírody, ale také indiánské osady, parníky na Mississipi, veduty městeček zlatokopů a bojové výjevy. O obrazech ze sbírek muzeí amerického středozápadu promluvil Tomáš Fassati. Následovalo opékání na grilech ve venkovní expozici plastik, které trochu pokazil déšť. Naštěstí ale byly po ruce velké slunečníky, zpod kterých se lidé potom vrátili do Šímovy síně na vystoupení kapely tradičního jazzu, připomínající slavnou epochu kolesových parníků na velkých amerických řekách. Zazpívala Eva Emmingerová, kterou obyvatelé Benešova přijali velmi vroucně, neboť je místní rodačkou. Noc zakončilo promítání slavného archívního filmu Alexanders Ragtime Band.

Vánoční akce (Mikuláš, Vánoční slovo na náměstí a celoměstský program vánočních akcí), které muzeum před lety založilo, již mají dobrou vlastní organizační základnu, proto se muzeum v roce 2006 podílelo jen na propagaci a koordinaci Vánočního slova.

Muzejní pedagogika

Školám i dospělým návštěvníkům věnujeme nejen odborný výklad na objednávku (v muzeu, v prostoru města i konopišťského parku), ale také netradiční formy (didaktické interaktivní exponáty, vizuální gramotnost, relaxační a koncentrační techniky při vnímání umění). Relaxační podvečery se pro velký zájem začlenily do činnosti jako pravidelná každoměsíční aktivita. K nejzajímavějším návštěvám patřila výprava pražského domu dětí a mládeže, která si objednala celodenní sobotní program v muzeu.

Médiatéka

Médiatéka muzea obsahuje knihy, časopisy, obrazové a zvukové záznamy. Shromažďují se podle naučného programu muzea zejména z oblastí, které se dotýkají obsahu vizuální tvorby (tj. filosofie, psychologie, sociologie, religionistika, ekologie ad.). Úroveň publikací vychází z náročnosti návštěvníků muzea, proto jde často popularizační díla nebo středoškolské učebnice. Z oblastí dotýkající se formy vizuální tvorby je shromažďováno menší procento publikací. Pro práci odborných pracovníků muzea jsou pak nakupovány zejména encyklopedie a přehledné texty o různých oblastech umění. Pro vzdělávání v oblasti harmonizace obytného a pracovního prostředí člověka jsou pak shromažďovány zejména publikace o užité tvorbě (architektury, nábytek, sklo, keramika, oděvy, zahrady, životní styl…). Vzhledem k finanční náročnosti obrazových publikací a nízkému rozpočtu na jejich nákup (ročně 20 - 30 000 Kč) je množství roční přírůstek oproti jiným muzejním knihovnám zanedbatelný.

Médiatéka nyní funguje v omezené míře, neboť není personálně zabezpečena. V polovině 90. let se v předchozích prostorách podařilo postupně její fungování dostat na úroveň odpovídající situaci v českých muzeích. Bylo v ní umístěno pracoviště jedné zaměstnankyně muzea, která spravovala médiatéku v rámci kumulované pracovní náplně. Poté se muzeum rozrostlo prostorově a činností téměř do běžných rozměrů, jaké známe z regionálních center. Pracoviště a médiatéka byly přestěhovány do odlišných prostor a zaměstnankyně pověřena množstvím aktuální práce. Postupně bude nutné dostat úroveň provozu médiatéky opět na standardní úroveň. Bude to ovšem vyžadovat získání části chybějící pracovní kapacity a dlouhodobou propagaci, aby si lidé opět zvykli médiatéku navštěvovat. Činnost médiaték v muzeích je považována za nezbytný doplněk a při hodnocení efektivnosti do nich vložených prostředků se nepoužívají kritéria z veřejných univerzálních knihoven, které půjčují dokumenty mimo budovu a pracují nejen s naučnou a umělecky špičkovou literaturou, ale i se zábavnými tituly.

Archív

Archív muzea má podobně jako sbírka a médiatéka zpracován svůj řád, který stanovuje jeho strukturu. Jsou do něj doplňovány textové i obrazové dokumenty o umění i činnosti muzea tak, jak jsou přirozeným způsobem získávány. Vedle klasických také elektronické. Personálně však není archív zabezpečen, proto není systematicky tříděn a nemůže být zatím k dispozici pro badatelské účely.

Muzejní čajovna

V červnu ukončila smluvně provozování čajovny paní Veronika Semanová. Protože se jí nepodařilo nalézt pokračovatele, bylo jednáno s MěÚ o užití čajovny pouze jako recepce pro veřejnost s tím, že by v návštěvních hodinách, podobně jako např. v Sedlčanech, byly káva a čaj podávány veřejnosti pracovníkem muzea. Mezitím se podařilo majetkovému odboru MěÚ nalézt zájemce a to pana Štěpána Bencu. Vzhledem k tomu, že v čajovně proběhnou v následujícím období odvlhčovací práce, byl její interiér zařízen provizorně, ale v plné spolupráci s památkáři a studenty architektury. Vznikl tak i nový vizuální image čajovny, který splňuje náročné požadavky soudobého graf. designu. Čajovna byla slavnostně znovuotevřena veřejnosti v listopadu a v prosinci se v ní konala první přednáška pana Štěpána Bency, který se zabývá ázijskou kulturou. Čajovna je v provozu v otevíracích dnech muzea od 16 h. až do večerních hodin (21 příp. 23 h.). Dopoledne její prostor užívá muzeum pro přivítání skupin návštěvníků nebo pracovní jednání.

Přednášky, koncerty

Vystoupení čestného předsedy Akademie věd ČR Prof. R. Zahradníka. (organizace Knihkupectví Daniela)
Vystoupení a křest knihy Prof. MUDr. Kouteckého. (organizace Knihkupectví Daniela)
Ludvík Vaculík, autorské čtení, koncert lidové hudby a beseda k výstavě fotografií.
PhDr. Petr Pavlovský - jaké je současné české divadlo.
Spolupráce na semináři Osobnosti Benešovska v Městské knihovně.
PhDr. Jan Kříž - současné české umění a kýč.
Tomáš Fassati - američtí malíři konce 19. století
Tomáš Fassati - o památkách Benešovska.
Vánoční koncert se Sukovým sborem.
Vystoupení skupiny tradičního jazzu Steamboat Stompers.
Koncert festivalu Podblanický hudební podzim.
Vystoupení smyčcového Kocianova kvarteta (Smyčcový kvartet Des dur opus č. 15 Ernesta von Dohnányiho)
O buddhismu diamantové cesty. Repríza po úspěchu přednášky připravené v minulém roce Městskou knihovnou.
Tomáš Fassati - ergonomie a užité umění (repríza v Praze, Brně a Zlíně na vyžádání vysokých škol)

Programy v čajovně vzhledem k rekonstrukci a změně provozovatelů začaly probíhat až před Vánocemi - přednáška o sdílení energie při léčení nemocí.

Kruh přátel muzea

Kruh přátel tvoří základ návštěvnosti dospělých. Započala tvorba databáze elektronických adres. Kruh přátel funguje od roku 1995. V Benešově jeho adresář čítá asi 200 jmen rozdělených do specifických skupin, mimo Benešov jde o dalších cca 100 jmen. V nejširším okruhu jsou kruhu přátel posílány pozvánky na vernisáže ad. akce. V užších výběrech pak jde o specializované informace o určitém typu akcí. Jádro kruhu tvoří lidé, dobrovolní spolupracovníci muzea.

Struktura návštěvnosti

V turistické sezóně od června do září převažují mezi návštěvníky turisté čeští i zahraniční.
Mimo tuto sezónu převažují obyvatelé regionu a žáci škol regionu.
Na přednáškách převažují přátelé výtvarného umění, vzdělaní lidé; výtvarníci tvoří méně než 20%.

Muzeum akceptuje v nabídce veřejnosti sociologické poznatky o procentu zájemců o výtvarné umění mezi umění dalšími a o užitečnosti kvalitní služby společenským menšinám, jejichž aktivity představují zásadní přínos (včetně ekonomického) pro rozvoj daných komunit.

Bezplatný vstup do našeho muzea vycházející z principů široké přístupnosti kulturních hodnot, uznávaných nejen v době zakládání muzeí v 19. století, ale v mnoha zemích (př. V. Britanie) průběžně se ukazuje jako sílící trend, což nás potěšilo.

Spolupráce s dalšími institucemi

Obec architektů - repríza výstavy "Salon české architektury".
Muzeum Podblanicka - spolupráce v rámci běžného provozu budovy, poskytování výstavních prostor.
Základní umělecká škola Benešov - výuka mládeže a dospělých v budově, využívání expozic, výstav apod.
Komora profesionálních fotografů - tipování pro udělení ceny Fotograf roku.
PROFILMEDIA - tipování pro udělení výročních cen za design, oděvní tvorbu a módní fotografii Akademie designu ČR.
Galerie Klatovy/ Klenová - tipování pro udělení výtvarné ceny pro Osobnost roku.
Zlatý řez, vydavatelství - spolupráce na průvodci po české architektuře 20. století - Benešovsko.
Institut informačního designu - odborné konzultace.
Podblanický podzim - koncert festivalu.
Sbor zpravodajů památkové péče Benešova - odborná setkání s přednáškami.
K - centrum - poskytnutí archívu sociální reklamy v propagaci proti návykovým látkám.
Etické fórum ČR - příprava etického kodexu muzeí umění.
Sdružení Bienále Brno - odborné konzultace.
Městská knihovna Benešov - koordinace nákupu knih, meziknihovní výpůjční služba ad.

Další spolupracující instituce

TM -studio Benešov. Sdružení obcí Posázaví. Muzeum Jílové u Prahy. Občanské sdružení Posázavský pacifik. ČD - expozice na nádraží Benešov. Arcibiskupství pražské - exp. piaristé v koleji. Památník K. V. Raise Lázně Bělohrad. Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha - Prof. Jiřičná, Prof. Vaněk. Mezinárodní institut informačního designu Wien. Evropský klub Benešov. Vojenský historický ústav Komorní Hrádek. Ad.

Prezentace muzea a města Benešova

Účast na konferenci Osobnosti Benešovska (3 referáty - A. Fassatiová, H. Zákostelná, T. Fassati).
Byly podniknuty náročné kroky k dokončení prezentace kultury města v prostoru Konopiště. Pro nepřekonatelné překážky nespolupráce institucí byla nakonec zvolena kompromisní metoda, která má v roce 2007 předpoklad výstupu: instalaci map informujících o kulturních institucích a památkách města v prostoru areálu Konopiště.

Propagace

Akce měly své pozvánky, plakáty a byly uvedeny ve většině kulturních přehledů. Byla distribuována propagační skládačka informující o celkové nabídce muzea. Trvale je muzeum propagováno na mapách Benešovska, bilboardech na státní silnici, v orientačním systému města a na trvalých panelech ve městě. Počátkem roku byl obnoven bilboard atraktivní novou fotografií s heslem "Šumné muzeum umění Benešov".

Propagace však stále ještě nebyla z personálních důvodů dostatečně vykonávána, což způsobilo ne zcela optimální využití energie vložené do připravených akcí. Chybí propagace v turisticky velmi frekventovaném prostoru Konopiště, dostatek článků a inzerce v místním i celostátním tisku, rozhlasových a televizních reportáží. Zatím také nejsou prostředky na to, aby veškerá propagace byla zadávána v jednotném stylu profesionálnímu grafickému designérovi. Zaučující se nová pracovnice Daniela Zawatzká odešla v polovině roku na mateřskou dovolenou. Za ni nastoupila H. Zákostelná, která se rovněž začala zaučovat.

Dokumentace činnosti muzea

Pokračovala příprava publikace, která dokumentuje jednotlivé aktivity během 15-ti let existence muzea, zejména soupis výstav, popis sbírky atd. Běžně je každoročně vytvářena archívní složka s tiskovinami a fotografiemi.

Správa budovy

Polovinu užitné plochy v budově muzea mají pronajaty dvě instituce: Muzeum Podblanicka a ZUŠ Benešov pro výtvarné studio.

V průběhu roku byl instalován závěsný instalační systém v expozicích malby a v kabinetě fotografie.
V přízemí byly vymalovány místnosti již odvlhčené. Pokračovaly odvlhčovací práce v suterénu budovy, s nimiž souviselo také obnovení průduchů do chodníku před budovou a zprovoznění vodního odpadu na dvorku. Část suterénního prostoru byla po odvlhčení upravena tak, že umožňuje instalaci expozice keramiky a skla. Zbývající část suterénu bude opravena v následujícím období. Odvlhčení bylo řešena také na přízemní části omítky směrem do náměstí. Po vyschnutí čeká omítku nátěr. Na fasádě budovy provedl pan Josef Piskáček štukatéřské práce (reliéf lva). Půběžně se řešily opravy zatékající střechy, byly vybudovány nové dešťové svody. Pokračovaly lakýrnické práce na vnějších částech dvojitých oken (S-Z část budovy), proběhla oprava WC. Vše bylo prováděno v součinnosti s památkáři.

Pracovník MěÚ určený pro údržbu ochotně řešil požadavky muzea. Dále byl podle možností také k dispozici elektrikář zaměstnaný na MKS.

Personální zabezpečení činnosti

Ředitel muzea Mgr. Tomáš Fassati se vedle vedení instituce podílel, podobně jako předchozí léta, na převážné části výzkumu sloužícího k rozšiřování sbírky (získávání darů malby, grafiky, plastiky, fotografie, sběr plakátů ad. grafického designu), přípravě stálých expozic, výstav, publikací a přednášek, na dramaturgii výstavního programu, uvádění výstav ad. akcí, dokumentaci činnosti vč. fotografické - výzkumu i reprodukce uměleckých děl, rozšiřování médiatéky, zaučování nových zaměstnanců, ediční činnosti, propagaci, přípravě přednášek, produkci mimořádných akcí, správa obraz. archívu se stovkami fotografií ad. Vzhledem k tomu, že mnohé pomocné práce zatím nemohou být vykonávány dalšími pracovníky muzea, vykonává je sám a je proto velmi omezena sbírkotvorná činnost. Z výzkumné aktivity směřované k tvorbě regionu se daří zpracovávat část užité tvorby. (Volnou tvorbu má na starosti Anna Fassatiová). Aby se udržel základní chod a standardní profesionální kvalita, musí být práce vykonávána nad měsíční hodinový limit.

Odborná pracovnice Anna Fassatiová podobně jako předchozí léta zajišťovala produkci výstav, z důvodů potřeby zaučení nové správkyně sbírky pomáhala se správou sbírky, zajišťovala pedagogické zprostředkování výstav a expozic veřejnosti, držela patronát nad rozběhem činnosti městské výstavní síně. Pro neobsazení funkce správce budovy a z dalších příčin vykonávala správu budovy a ekonomickou administrativu. Pro zastupování v činnostech správa sbírky, správa budovy, ekonomická administrativa, a zástup za dlouhodobě nemocnou organizační pracovnici , ani v tomto roce nemohla vykonávat mnohé své odborné práce, např. výzkum výtvarníků Benešovska, dokončení vydání monografie benešovské osobnosti Jana Hejtmánka, příprava pedagogických pomůcek pro stálou expozici typografie ad. Pro město Benešov vykonávala také organizační funkci konzervátorky památkové péče, je členkou kulturní komise a komise pro propagaci a cestovní ruch. Aby se udržel základní chod a standardní profesionální kvalita, musí být práce vykonávána nad měsíční hodinový limit.

Správkyně sbírky Lenka Škvorová (poloviční úvazek) vykonávala práci do značné míry již sama. Projevila pečlivost a schopnost průniku do podstaty činnosti. Zabývala se také evidenční činností u běžného majetku. Její poloviční pracovní úvazek však neumožňuje zatím dohnat dluh v evidenci sbírky z minulosti, zabývat se evidencí běžného majetku v dostatečné míře. Vůbec zatím nemůže z časových důvodů řešit evidenci drobných předmětů a předmětů médiatéky. V případě, že dva pracovníci (poloviční úvazky) zajišťující dozor expozic jsou nemocni nebo mají vyčerpaný měsíční hodinový limit, podílí se na dozoru včetně víkendů.

Technik Martin Vosátka (poloviční úvazek) se zabývá správou audiovizuální, výpočetní a bezpečnostní techniky (cca 30 přístrojů), technicky zpracovává na počítači rozsáhlý muzejní textový a obrazový materiál, spolu s dalšími pracovníky zajišťuje instalaci expozic a výstav, podílí se technicky na propagaci, podílí se na dozoru včetně víkendů. Při mnoha pracích projevil zaujetí a schopnost včas dokončit termínovaný úkol, v případě potřeby i prací přes čas. Doučit se musí ještě v otázce samostatnosti koordinace souběžně prováděných prací a písemné dokumentace práce.

Na místo organizační pracovnice Daniely Zawatzké (poloviční úvazek), která byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nastoupila v polovině roku Ing. Hana Zákostelná. Úřad práce, kde byla t.č. evidována, ji od začátku listopadu poskytl možnost rekvalifikace. Znamenalo to mj. práci pro muzeum 8 hodin denně ovšem s pravidelnými účastmi na školeních a vzdělávacích cestách. Postupně se zapracovávala a pronikala do komplikovaného mechanismu muzejní činnosti. Projevila při tom velkou kulturnost a osobní zaujetí, kterou práce v reprezentační instituci vyžaduje, včetně působení při jednání s veřejností. Do konce roku zakončila rekvalifikační kurz a byla připravena nastoupit do řádného plného úvazku v muzeu.

Paní Andrea Rumlová byla přijata v prosinci 2005, aby se starala o čistotu v budově a vykonávala některé pomocné administrativní práce. Během další doby si ještě musí zvyknout na náročnější způsob úklidu, který muzea vyžadují. Asistentské práce prováděla zručně.

Pro muzeum, coby organizační složku Městského úřadu vykonávají v rámci části svého úvazku dále práce pracovníci úřadu v oblastech: správa budovy, správa účtu, správa majetku, správa výpočetní techniky, údržba budovy, řidič. Objem jejich práce pro muzeum představuje řádově několik hodin měsíčně.

Personální zabezpečení muzea je velmi úsporné. Ve srovnání s jinými českými institucemi v podobně velkých městech (např. Galerie Rakovník) představuje asi 40% naplnění stavu pracovníků. V obdobných muzeích umění (Havlíčkův Brod, Rakovník, Tábor) je zaměstnáno většinou 8 - 15 pracovníků. Zatímco v minulém roce bylo konstatováno, že se personální poddimenzování při zvýšené aktivitě zaměstnanců zásadně neprojevuje na kvalitě ani rozsahu práce, letos bylo nutné přiznat:

Poloviční úvazek správkyně sbírky neumožňuje včasné a komplexní evidování sbírkových a dalších předmětů podle stanovených pravidel.
Poloviční úvazek technika způsobuje, že je nutné více objednávat technické práce u externistů a čekat déle na zprovoznění nefunkční techniky.
Vstup do budovy není trvale střežen.
Není reálné zvětšit propagační aktivity a další public relations, aby byly připravené akce důsledněji veřejností využity.
Veřejnost si opakovaně stěžuje, že je v jiných muzeích zvyklá na průběžně otevřené dveře všech expozic a přítomnost dozorců v nich.

Uvedená fakta je třeba zodpovědně vyhodnotit. Neměla by znamenat automatické požadavky na zvýšení personálního stavu Jednotlivé problémy mají odlišnou důležitost a představují odlišně vysoká rizika. Závěr je možné udělat pouze v dobré souhře názorů více kompetentních pracovníků zřizovatele a vedení muzea.

Průběžné vzdělávání pracovníků

V roce 2006 došlo k účastem pracovníků muzea na seminářích o grafických technikách, psychologii a religionistice (Praha, Kolín, Sv. Jan p. Skalou, K. Vary, Dubovica - SR, Mnichovice ad.), jinak se pracovníci vzdělávali převážně formou samostudia ve volném čase. Ze studijních důvodů byla různými pracovníky navštívena muzea v Jindřichově Hradci, Jičíně, Lázních Bělohradě, Č. Krumlově, Č. Budějovicích, Praze, Berlíně, Havlíčkově Brodě ad.

Externí spolupracovníci

Ing. D. Dugáček, Techn. univerzita Košice a Slávek Kaleš (mentální trénink), Eva Juřenová (relaxace uprostřed umění), Irma Charvátová (překladatelka odborných textů), Šárka Koukalová (památky), Z. Mrkvička - Salon výtvarníků Benešovska ad.), Ing. arch. R. Sedláková (Šumné Benešovsko) a kurátoři výstav uvedení v přehledu výstavní činnosti.

Dobrovolní spolupracovníci

Muzeum má řadu ochotných přátel umění, které nezajímá finanční ohodnocení a rádi bezplatně pomohou.

Práce pro Městský úřad

Pracovní a organizační patronát nad Městskou výstavní síní, odborná garance městské fotosoutěže, výroba a instalace nových orientačních prvků ve městě, Vánoční slovo, propagační materiály města, evidence uměleckých předmětů na radnici, správa propagace města na nádraží ad.

Rozpočet

Rozpočet muzea byl schválen ve výši 797.000,-Kč a nebyl překročen.

Čerpání položky 5136 (knihy, časopisy) proběhlo podle předpokladu ve výši cca 30 000 Kč. Jde o částku podstatně nižší, než je v rozpočtu podobně velkých muzeí.
Do položky 5137 (drobný majetek) byly po projednání s vedoucím odboru přesunuty částky na nákup z jiných položek. Šlo zejména o anatomickou pracovní stoličku (pro pracovníka ZTP), plánované tělo digitálního fotoaparátu, plánovanou tiskárnu, dva přístroje do didaktické expozice, řezačku na papír, plánované úložné skřínky do didaktické expozice, skládací židličky a malé stolky pro akce s veřejností. Byly sem také přesunuty prostředky z položky 6125 (výp. technika) a zakoupen základ počítačové sestavy k existujícímu monitoru.
Položka 5139 (nákup materiálu) byla posílena vzhledem ke zvýšené potřebě materiálu (papír, barvy, textil ad.) pro některé akce během celého roku.
Položka 5162 (telefon, služby spojů) byla v průběhu roku průběžně sledována. V 1. pololetí byla ve spolupráci s paní tajemnicí a p. Ing. Petráškovou učiněna analýza vedoucí k možnosti úspor za hovorné formou optimálních tax a volby nejlevnějších forem služeb. Stejně tak bylo organizačně zajištěno úsporné užívání telefonu pracovníky muzea. Letošní čerpání je proto nejnižší nutnou částkou sloužící k zajištění styku s veřejností a partnery při realizaci akcí. K nejvýznamnějším hovorům patří ty, které zajišťují muzea dary sbírkových předmětů, takže jde o vkládání prostředků, které mají poměrně zajímavou návratnost. V závěru roku také byla zprovozněna možnost připojení k internetu pomocí mobilního telefonu, která je potřebná např. při výzkumu v terénu (ateliérech, sbírkách atd.) V prvém vyúčtování této služby přišla částka 1600 Kč, která byla způsobena buď nesprávnou informovaností o poplatcích za danou službu nebo nežádaným automatickým zapojením spojení. Mobilové internetové připojení proto bude v budoucnosti používáno s velkou pozorností a v případě vyšších poplatků jen v nezbytně nutných situacích. Náklady v této položce si vyžádala organizační práce při rekonstrukci budovy. Srovnáním s podobně velkými muzei bylo zjištěno, že naše výdaje v této položce jsou velmi úsporné, neboť v jiných muzeích se pohybují mezi 100 000 - 150 000 Kč ročně. Užívání služebních mobilních telefonů je v těchto muzeích vzhledem k zajištění bezpečnosti objektu a práci v terénu běžné.
V položce 5161 (poštovné) se v průběhu roku ukázala potřeba navýšení pro dostatečnou propagaci akcí muzea formou pozvánek.
Položka 5163 (pojistné) nebyla čerpána, protože partner realizované výstavy pojištění nepožadoval. Prostředky mohly být použity v jiných položkách.
Čerpání položky 5169 (služby) nebylo realizováno v celé plánované výši proto, že některé muzejní akce nemohly být vzhledem k situaci partnerů muzea i větší časové náročnosti vlastních akcí realizovány. Prostředky pak mohly být použity v jiných položkách. Plánované prostředky na rozšíření kamerového systému byly po aktuální konzultaci s firmou ELAK použity pouze na nákup přístrojů do tohoto systému, protože instalace přesahovala letošní finanční možnosti muzea a bude muset být provedena z rozpočtu roku 2007. Problematika zabezpečení muzea byla také pečlivě konzultována s paní tajemnicí, vedoucím odboru a místostarostou, který je nadřízený Městské policii.
Položka 5171 (opravy) nebyla zcela vyčerpána, neboť potřebu oprav přístrojů nelze dopředu přesně odhadnout.
Položka 5172 (software) nebyla čerpána, neboť aktualizace a doplnění softwaru v počítačích proběhne až po změně zapojení stávajících přístrojů počátkem roku 2007.
Položka 5173 (cestovné) byla navýšena a čerpána více, než předpokládal plán ze dvou důvodů. Praxe nových samostatných pracovníků muzea vyžadovala více cestování, než v minulém období s pracovníky civilní služby. Zahraniční cesta si vyžádala vyšší náklady na jeden realizovaný nocleh, což nebylo reálné dopředu přesně stanovit. Cestovné je ve srovnatelných muzeích čerpáno ve větší výši, proto lze naši částku považovat za úspornou.
Položka 5175 (pohoštění) byla účelně vyčerpána téměř celá.
Položka 5177 (nákup do sbírky) byla podle plánu vyčerpána. Hlavní částky tvořily: nákup plastiky do expozice na dvoře muzea (145 000 Kč), nákup malby do expozice a drobné nákupy fotografie a designu.
Čerpání položky 6125 (výpočetní technika) proběhlo částečně podle plánu (notebook k dataprojektoru), částečně byly prostředky podle předpisu přesunuty do jiné položky na nákup součásti počítačové sestavy.

Plánované prostředky na sledované akce nebyly překročeny.
Celý průběh čerpání administrativně zajišťovaly správkyně rozpočtu p. Soňa Vanhoecke a p. Anna Fassatiová, které jednotlivé kroky konzultovaly s vedoucím odboru p. Ing. Hřebíčkem a vedoucí finančního odboru p. Linhartovou. Z hlavních jednání byly pořízeny podepsané zápisy, které jsou archivovány.
Správa budovy je řešena v rámci odděleného rozpočtu, neboť budovu užívají ještě další dva subjekty.
Mzdové náklady jsou zahrnuty do společného rozpočtu Městského úřadu, neboť muzeum je součástí jeho právního subjektu.
Uvedené náklady lze nalézt na adrese www.benesov-city.cz.

Sponzoři a mecenáši

Knihkupectví Daniela dodalo publikace k obdarování jubilantů a do médiatéky muzea. Videostudio pana Jantače se postavilo k objednaným pracím sponzorsky tím, že zásadně snížilo účtované ceny.
Nulový počet mecenášů v roce 2006 odpovídá současné etické úrovni české společnosti.

Zpracoval Mgr. Tomáš Fassati, Benešov 15. ledna 2007.

O metodice hodnocení muzeí (nezávislá metodická příloha)

V 90. letech 20. století se u nás i ve světě ukázalo, že dosavadní metodika hodnocení muzeí umění je zastaralá. Často jsme se totiž setkávali se dvěma nevhodnými extrémními přístupy. Některá muzea byla hodnocena pouze podle izolovaných kvantitativních "ukazatelů", jiná nebyla hodnocena vůbec. Smysluplné je hodnocení podle kvalitativních ukazatelů, je ovšem odborně a časově náročné, proto se do něj málokdo pustí. Není však jiné cesty. Proto bylo např. ministerstvo kultury za vedení posledních dvou velmi nekompetentních ministrů (Jandák, Štěpánek) vážně kritizováno, že jeho oddělení pro statistiku stále dokáže shromažďovat o kulturních institucích jen izolovaná, nic podstatného nevypovídající kvantitativní data.

Odborná diskuse o metodách hodnocení probíhající v 90. letech přinesla mnohé užitečné výsledky. Začaly být například stanovovány tzv. muzejní standardy, které určovaly, kolik typů služeb má muzeum v daném místě nabízet, kolik hodin v týdnu má být nejméně otevřeno, jak má být umožněn vstup sociálně slabším vrstvám (tento problém padá s postupným zaváděním bezplatného vstupu). Byly učiněny pokusy některé standardy dále vymezit a ukázalo se, že to není objektivně reálné. Proto se po stanovení standardů přistupuje ke kvantitativnímu konstatování pouze v rovině, zda byly naplněny. Buď se standardy stanoví ve vztahu k potřebám veřejnosti a pak se podle nich zajistí personální obsazení muzea, materiální vybavení a rozpočet, nebo se standardy nouzově vyvodí z existujících možností muzea. Je třeba vědět, že jednotlivé faktory musí být odborně vyváženy. Při tvorbě programu určeného veřejnosti se pracuje například s koeficientem poměru počtu odborných pracovníků a rozpočtu na činnost. Produkce programu ovšem musí být sladěna s možnostmi vědeckého výzkumu nutného pro přípravu akcí a stavem sbírkových fondů. Na daný počet programových jednotek i ve vztahu k finančním prostředků, které do nich byly vloženy, je pak z hlediska efektivity nutné navázat adekvátní počet pedagogických a propagačních aktivit i vhodné časové užití (délka výstav apod.), aby byl program maximálně využit.

Kvalitativní rovinu hodnocení by měl charakterizovat společenský přínos aktivit muzea. Ten se projevuje v sociální struktuře dané komunity poměrně různorodě, dlouhodobě a převážně nepřímo. Nejtypičtějším modelem je, že muzea působí velmi dlouhodobě na zvyšování kulturnosti a obecné vzdělanosti, která se pak projeví v ekonomickém růstu regionu. V tomto modelu lze pracovat s parametry návštěvnosti tak, že vycházíme ze známých funkcí společenského (vč. ekonomického) přínosu vzdělanostních ekonomických elit komunitě a akceptujeme nízkou návštěvnost adekvátní procentuálnímu zastoupení uvedených elit.. Mnohem rychlejší a snáze sledovatelný přínos může být v rámci marketingové struktury města nebo v rámci turistického průmyslu. V rámci působení v marketingové struktuře se s návštěvností např. nepracuje vůbec, v turistickém průmyslu tehdy, jsou-li důsledně odborně ve městě provázány propagační a organizační vztahy mezi jednotlivými subjekty turistického průmyslu. Kdo si chce dát poctivou odbornou práci a uvedené dopady změří, může dojít k použitelným výsledkům. Užívání zjednodušených metod je nemorální.

Při rozvoji kulturnosti je spíše použitelná metoda větších investic do oblastí umění, které jsou nejméně rozvinuty (je o ně nejmenší zájem) než metoda investic do oblastí, po nichž je největší poptávka. Tam, kde je vysoká poptávka, je možné z větší míry kulturní služby zpoplatňovat a získávat tím finanční podporu na jejich zajištění. Musíme však zapomenout na slova typu "samofinancování" atd., neboť i jen motivovaná účast pracovníků muzeí na vyšším finančním zisku ze vstupného může být velmi kontraproduktivní.

Pro muzea umění je charakteristické, že jejich společenský přínos je rychlejší, když se věnují více užité tvorbě a dlouhodobý společenský přínos je silnější a trvalejší, když se věnují tématicky smysluplné tvorbě. Obojí vede k odklonu od soustředění na umění samotné a naopak k větší pozornosti tématice tvorby.

Etické standardy také jasně říkají, že naučnou, náročnější kulturní oblast není morální při hodnocení jakkoli spojovat se zábavou, která má být spíše předmětem komerčního soukromého podnikání, stejně jako není vhodné v náročnější oblasti uplatňovat většinu kritérií z komerční sféry.

(Z bulletinu MUZEUM, UMĚNÍ A SPOLEČNOST)