Strategický plán rozvoje Muzea umění a designu Benešov pro léta 2005 - 2015

Úvodem

Muzeum umění Benešov bylo založeno v roce 1990 s předpokladem, že se stane tradičním regionálním 1 sbírkotvorným ústavem. Z hlediska kvality činnosti toho bylo dosaženo přibližně v polovině 90. let, z hlediska nabídky kulturních služeb veřejnosti do roku 2000. K dovršení oficiálního začlenění do celostátních organizačních struktur došlo v roce 2002, kdy bylo muzeum přijato do výběrového profesního sdružení Rada galerií ČR a byla podle zákona zaregistrována jeho sbírka umění.

V prvních patnácti letech se v kontaktu s realitou postupně formovalo programové zaměření muzea do dnešní podoby. Čas jej prověřil natolik, že je možné jej považovat za dobré východisko i pro další léta. Je pro něj charakteristický vyvážený zájem o volné i užité umění. Vzhledem k datu svého vzniku a sbírkovému fondu se muzeum věnuje produkci současné a periodě 20. století. V souladu se soudobým trendem veřejných požadavků na větší efektivitu muzeí jsou z tvorby vybírány zejména oblasti aktuálně reagující na vývoj společnosti. Ve městě zatím neexistuje instituce typu kunsthalle 2, proto muzeum považuje svou povinnost přebírat alespoň do jisté míry také její poslání. Větší důraz než v jiných muzeích také klademe na pedagogické postupy přibližující tvorbu laickému divákovi. V prezentační činnosti se tak pokoušíme zvýrazňovat systém "umění pro život" vzdalující se praktikám práce v systému "umění pro umění".

Jestliže obsahová struktura práce muzea se do dnešního stavu postupně vyvíjela prostřednictvím citlivé reakce na společenské prostředí města, regionu, země i světa, základna, na níž je tato práce závislá, zaznamenávala vývoj nepravidelný a opožděný. Poměrně přijatelně je možné hodnotit rozvoj finančních a prostorových podmínek pro práci muzea, disproporce naopak postupně narostla v oblasti personální a v oblasti organizačních vazeb. Odstranění této disharmonie již započalo a nadále by mělo být přirozenou součástí dalšího vývoje.

CELKOVÁ STRATEGIE

Muzeum umění Benešov již v roce 1993 připravilo v Evropském kulturním klubu besedu významných českých odborníků 3 na téma "Muzea a galerie příštího století". Tehdy se hovořilo o různých konceptech budoucnosti. Pojetí muzea coby chrámu umění 4 začínalo ustupovat silně sociálnímu přístupu s nadsázkou nazvanému "muzeum umění coby psychohygienická stanice" 5 a v postkomunistickém prostředí se jevil stále potřebný koncept "muzea umění coby misijní stanice" 6. Překonaný koncept "chrámu umění" souvisel s procesem dekontextualizace díla v 19. století. V dnešní době muzea sledují opětné začlenění uměleckého výtvoru do všech společenských vazeb, v nichž existovalo před ziskem do sbírky. 7

Muzeum umění je v současnosti chápáno jako druh kulturního multifunkčního zařízení, kde je vedle shlédnutí samotné expozice nabídnuta často také možnost relaxace, buď v odpočinkových nebo komerčních zónách. Tím je myšleno začlenění kaváren či obchodů do prostorů dříve sloužících jen k tichému prohlížení. Sama umělecká expozice je dnes mnohdy již zasazena do dobového kontextu vzniku exponátů. Je tu snaha o vytvoření dobového prostředí, navození dobové atmosféry. Takový přístup je opakem modernistického pojetí muzea umění, které stavělo na ideji "čistého oka", kdy o době svého vzniku vypovídal sám exponát, izolovaný v neutrálním prostředí. Ve světě je dnes možné, že návštěvník dostane příležitost si kontext sám vyhledat. V současné době je nejprogresivnější metodou "hypertext", kdy se návštěvník pohybuje v nelineárním textu pospojovaném jenom odkazy. Dnešní člověk chce kulturní historii "prožívat" a ne prožitky jen vizuálně a bez kontextu vnímat. Dříve bylo muzeum umění chápáno jako výlučné místo pro setkání s aurou originálu. Dnes ovšem divák požaduje spíše možnost plného nasycení své touhy po informacích, muzeum by tedy mělo také plnit úlohu databáze, čím může být z velké míry virtuálním prostředím. Už nemusí opakovat moderní či modernistické mýty o výlučnosti díla nebo genialitě autora, zato však musí především umožnit vhled do dané společensko-umělecké formově-obsahové problematiky. 8

Muzeum umění Benešov by i v dalších letech mělo být ústavem používajícím ke vzdělávání publika nejprogresivnější soudobé pracovní metody a tak kvalitní tvorbu, jak mu to jeho finanční podmínky umožní 9. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že je i nadále potřebné v činnosti vycházet z principu "Umění pro život" a tradiční, byť poměrně atraktivní přístup "Umění pro umění" považovat pouze za doplňkový. Z toho vyvozujeme orientaci k tvorbě reagující na aktuální společenskou situaci (např. k tvorbě se sociální tématikou, k duchovně zaměřené tvorbě, tvorbě posilující vztah člověka k přírodě a užité tvorbě sloužící člověku v každodenní běžné činnosti). V oblasti volné tvorby bychom považovali ještě více než v předchozím období za vhodné vnímat umění jako integrovaný celek, v němž dominuje především obsahová problematika. Takovému přístupu by měla být podřízena skladba jednotlivých výstav a podle vývoje kvality sbírky také postupně skladba stálých expozic, které by nebyly postaveny na technologickém, ale pouze obsahovém výběru. Prezentace volné tvorby by tak podle potřeby měla být doplňována tvorbou užitou. Ve sbírkotvorné činnosti pro oblast volného umění nelze vhledem k finanční náročnosti 6 stanovovat zásadní koncepce, neboť zisky budou z velké míry i do budoucna závislé na darech. V užité oblasti však bude dobré sledovat v minulosti nastolené trendy (grafický design a vybrané druhy produktového designu), kterými se již naše muzeum stalo známé po celé republice. Přesto, že užité umění v životě společnosti nad volnou tvorbou zásadně svým dopadem i kvantitou převažuje, není nezbytné mu věnovat v programu muzea převažující váhu. Stačí, když není opomíjeno, jak je tomu dosud v mnoha českých muzeích.

K zásadním bodům strategie musí patřit i nadále důraz na aktuálnost a profesionalitu pedagogických metod, pomocí kterých se zpřístupňují špičkové hodnoty lidské činnosti laické veřejnosti.

Také v dalších letech bude vhodné citlivými nástroji ověřovat reakce veřejnosti a špičkově profesionálním způsobem na ně reagovat. Znamená to mj. schopnost průběžně upravit koncepční zaměření podle vyvíjejících se společenských podmínek. Je také nezbytné umět udržet potřebnou kvalitativní úroveň práce i v případě nenadálých nutných úsporných opatření.

Veškerá práce je vždy svázána s etikou. Muzeum se bude podílet na diskusi i obsahu českých etických kodexů pro muzea umění a po jejich vzniku se jimi bude řídit.

K JEDNOTLIVÝM OBLASTEM DALŠÍHO VÝVOJE

Výzkum

Výzkumná činnost je přirozeným východiskem všech aktivit muzeí. V našem muzeu vycházela z důvodů personálních možností (podobně jako v jiných regionálních ústavech) vždy jen částečně z vlastní práce, zatímco z větší části byla závislá na spolupráci externistů. Logicky lze předpokládat podobné možnosti i do budoucna. Výzkum vlastními silami je možné zabezpečit v oblastech

dějiny a současnost umění regionu
psychologie tvorby
styl a praktické funkce užité tvorby
muzejní pedagogika

Spolupráce externistů bude potřebná zejména v oblastech

styl a filosofie současné tvorby a tvorby 20. století

K nejdůležitějším vlastnostem výzkumu by měl patřit zájem o kontexty, vztažené zejména do mimoumělecké oblasti života. Je užitečné klást důraz na interdisciplinární vazbu s psychologií, sociologií, kulturologií a religionistikou, aby se tak minimalizovalo přežívající klišé, kdy byl vnímán pouze jeden obecný typ diváka 10 a psychologie vnímání zjednodušována na praktickou nekvalifikovanou zkušenost historika umění. 11 Podobně je dosud podceňována kvalifikace pro posuzování funkčnosti užité tvorby 12, zde se nabízí optimální možnost spolupráce s Českou ergonomickou společností.

Sbírkotvorná činnost

Sbírkové kolekce by měly být i nadále z praktických důvodů odlišeny podle sdělovacích systémů a technologií. V rámci každé kolekce je však potřebné sledovat některé vymezující faktory:

Malba - česká malba od 90. let 20. století, malba regionu Benešovska od 20. let 20. století 13. Kolekci malby není důvod tématicky vymezovat.

Kresba, grafika a další práce na papíře (mimo fotografii). Kolekce se snaží prostřednictvím prací na papíře zastoupit co největší spektrum českých umělců 20. století, neboť není předpoklad pro vzdělávací účely pokrytí českého umění 20. století v oborech malby a plastiky. Kolekce by měla být nadále rozšiřována a zkvalitňována. Od žijících autorů dary, aby skromné finanční prostředky byly směřovány na nákup prací nežijících umělců.

Fotografie. Dosud se podařilo časově i strukturou pokrýt velkorysý koncept historie české a slovenské fotografie 19. a 20. století. Kolekci je však nezbytné systematicky doplňovat, aby časové pokrytí a zastoupení osobností bylo rovnoměrné a popis díla jednotlivých autorů výstižný. V oblasti fotografie bude i nadále uplatňován koncept pestrého zastoupení technologií adekvátně praxi. Součástí kolekce je také malý soubor holografie, která není typem fotografického zobrazení. Tento obor má velkou budoucnost a bude zajímavé jej při akvizici sledovat.

Plastika. Sbírka plastiky s výjimkou pozůstalosti jednoho regionálního autora je početně málo rozsáhlá. Sbírkové předměty mají umožnit charakterizovat ve stálé expozici některé tvůrčí přístupy v české plastice od 60. let do současnosti. Bude vhodné postupně usilovat o získání některých zápůjček v expozici darem či nákupem do vlastnictví 14 a neopomenout příležitost zisku ukázek nejnovější české tvorby.

Elektronická média. Kolekce mezinárodního charakteru byla založena v roce 2000 a je v počátečním stavu rozvoje. Vzhledem k tomu, že jde o aktuální oblast tvorby a její akvizice je organizačně i finančně jednoduchá, bude vhodné ji věnovat pozornost i nadále.

Grafický design. Dominující obor akvizice užité tvorby muzea. I nadále bude vhodné zachovat pokrytí celého spektra tvorby od špičkových profesionálních produktů před běžnou produkci až k ukázkám lidové tvorby a kýče. Kolekce je z praktických důvodů členěna podle sdělovacích útvarů 15, mezi nimiž vyznané místo zaujímá plakát, grafický symbol a značka, krásná kniha. Plakát je královskou disciplinou grafického designu, grafický symbol představuje esenci zákazníkovy myšlenky a grafikova talentu, kniha je tradiční sdělovací komplex, zasluhující vždy pozornost. Vzhledem ke vzdělávací orientaci muzea na informační design bude vhodné i nadále rozšiřovat kolekci prvků tohoto typu 16. Tématická priorita "sociální reklamy" pak sleduje smysluplný společenský kontext.

Design. V oblasti produktového designu byla zvolena koncepce se zajímavou minulostí i budoucností. Jsou sbírány přístroje, které mají nějaký vztah k audiovizuální tvorbě. I zde, je uplatňován rozsah spektra od špičkových produktů po běžné. Pro zachycení stylového vývoje designu je pak dále vhodné sbírat drobné předměty denní potřeby. Optimální metodou akvizice je zisk v době ukončení morální životnosti, který vyžaduje minimum energie a finančních prostředků.

Stálé expozice

Metoda tvorby stálých expozice, stejně jako výstav by měla podle výše uvedené analýzy nabízet divákovi různorodé individuální vyhledávání kontextů. V muzeu byly v minulosti vytvořeny expozice převážně české tvorby 20. století rozdělené podle oborů (malba, plastika, fotografie, práce na papíře, grafický design). Některé z nich bude vhodné ponechat (plastiku, fotografii a grafický design), namísto jiných však bude vhodné vytvořit expozice smíšené, které umožní vnímat více kontextů. Namísto malby a možná i exp. prací na papíře by tak měla vzniknout smíšená prezentace, kde kromě malby a všech klasických druhů umění bude i audiovizuální tvorba včetně digitální. I ve specializovaných expozicích bude vhodné umožnit divákovi sledovat další kontexty. V expozici fotografie to umožní například využití audiovizuální techniky na jedné straně a vystavení fotografických knižních publikací na straně druhé. Expozici fotografie by mělo čekat doplnění o část se soudobou velkoformátovou tvorbou. Naváže na ni také samostatná prezentace designu audiovizuální techniky, mezi níž tvoří hlavní skupinu fotoaparáty a také samostatná na fotografii zaměřená didaktická expozice. Pravděpodobně začne vznikat také expozice architektury Benešovska 20. století, která bude přirozeně vytvořena převážně z dvojrozměrných dokumentů. Jejím vhodným doplňkem navazujícím stylové a funkční souvislosti bude sedací nábytek, který je již ve sbírce muzea shromažďován.

Výstavy

Kontextuálnost by měla být sledována přirozeně také při přípravě programu výstav. Proto by měl výstavní program sledovat především problematiku dobového myšlení, tedy zdaleka nikoliv jen dobového myšlení o umění (estetiky). Skladba výstav by se proto měla dotýkat (byť jen doplňkově) také lidového umění a kýče. Osu programu by tvořily tématické cykly vzájemně se doplňující 17:

Člověk a příroda
Člověk a společnost
Duchovní rozměry života

Přesto, že bude správné se věnovat celému spektru užitého umění, je jistě vhodné volit zvýrazněné oblasti, kterým se muzeum může věnovat podrobněji. V MUDB by to byly již tradičně

informační design
logotypy a značka
sociální reklama.

Zde bude kontextuálnost podložena především vazbami na všechny užitné funkce, ověřování a prezentování jejich kvalit. 18

Ediční činnost

Ediční činnost představuje náročnou odbornou i finanční investici. Pokud MUDB svým rozpočtem a personálním složením nepřekročí minimální stav zabezpečující základní chod instituce, bude vhodné ediční aktivitu vymezit promyšleně a úsporně. Nejsme přesvědčeni o tom, že bychom měli s maximálním nasazením (odpoutávajícím pozornost od jiné práce) vyhledávat velký sponzoring na vydávání drahých polygraficky dokonalých publikací. Sloužíme veřejnosti a nikoli sobě nebo umělcům. Velké krásné drahé monografie, které také s obdivem rádi čteme, jsou rovněž produktem modernistického pojetí práce, stejně jako oblíbená formulka "výstava bez katalogu jako by ani nebyla". Není těžké si doložit, z jakých myšlenkových východisek uvedený a podle nás zavádějící názor vzešel.

Ediční činnost bychom proto chtěli zcela podřídit potřebám a možnostem běžné praxe. V případě obrazových prezentací je možné s výhodou užívat levná elektronická média. Je dobré vydávat texty o umění a jeho vztazích ke společnosti a brát přitom v úvahu, že se člověk v klidu nejlépe soustředí na závažné myšlenky naopak vytištěné na papíře, ne zprostředkované internetem. Je přitom také možné vydat polygraficky kvalitní obrazovou publikaci vyrobenou malosériovou technologií, např. desetikusovém nákladu při velmi nízkém rozpočtu a poskytnout ji okruhu vybraných knihoven.

Doposud se nám nepodařilo řádně rozběhnout vydávání bulletinu MUZEUM, UMĚNÍ A SPOLEČNOST, zabývajícího se psychologií a sociologií vnímání umění a metodami zprostředkování umění společnosti. To by měl být jeden z edičních cílů dalších let.

Ke konkrétním edičním činům nejbližších let by mělo patřit vydání publikací, vycházejících z dosavadního výzkumu a mnohdy již částečně autorsky nebo i redakčně rozpracovaných:

monografie Umění Benešovska 20. století (nízkonákladová barevná obrazová publikace pro knihovny + webová forma)
monografie benešovského grafika Jana Hejtmánka (nízkonákladová černobílá obrazová publikace pro knihovny)
architektura Benešovska 20. století (nízkonákladová barevná obrazová publikace pro knihovny + webová forma)
katalogy některých sbírek MUB (nízkonákladové barevné obrazové publikace pro knihovny + webová forma)
rozšířená česko-anglická verze učebnice Vizuální gramotnosti (nízkonákladová barevná obrazová publikace pro knihovny + CD-ROM)
spojené vydání teoretických spisů prof. J. Šmoka (nízkonákladová textová publikace pro knihovny + CD-ROM)
Muzeum umění Benešov 1990 - 2005 (obrazová barevná publikace menšího rozsahu)

Další prezentační činnost

MUB již v minulých letech realizovalo pestrý živý kontakt s místní komunitou. Příkladem typů akcí, které bychom chtěli rozvíjet i do budoucna může být:

večery s uměním pro pracovníky benešovských podniků
akce upoutávající pozornost na kvality umělecké stejně jako gurmánské (káva, čaj, víno…)
město jako muzeum umění (architektura a plastika ve veřejném prostoru - večerní osvětlení, popisky)
veřejné odměňování sponzorů umění
prezentace tvorby ve veřejném prostoru (volné umění, dekorativní tvorba, sociální reklama)
harmonizace veřejných prostor prostřednictvím uměleckého díla (nemocnice, úřad, nádraží)
umění a duchovní život komunity (Vánoce, Velikonoce …)
design drobné architektury a zeleně ve městě

Médiatéka

Médiatéka složená nejen z knih a časopisů, ale také diapozitivů, filmů a CD-ROMů je základnou, z níž může muzeum čerpat jak pro vlastní výzkum, tak pro vzdělávací programy určené veřejnosti. Přestože muzejní knihovny a videotéky nejsou rozsahem srovnatelné se samostatnými knihovnami, je i v rámci nich možné shromažďovat tituly umožňující nejen specializovaný pohled do umění samotného, ale také (a často více) kontextuální pohled na umění fungující ve společnosti. Tak se rozvíjela médiatéka MUDB doposud a bylo by vhodné, aby se rozvíjela i nadále. Vývoj audiovizuální techniky zřejmě umožní naplňovat tento cíl i při malých prostorových a finančních předpokladech.

Organizačně bude jistě vhodné, aby muzejní médiatéka směřovala podobně jako archív k registraci podle příslušného zákona.

Metody práce s veřejností

Muzeum umění a designu Benešov začalo svým pojetím vzdělávací aktivity vytvářet protipól převažujícím metodám shrnovaných pod pojmem animace. Dáváme přednost individuálnímu tichému kontaktu s výtvarným dílem. Chtěli bychom proto i nadále v tomto přístupu pokračovat a rozvíjet jej dalšími výzkumy. 19 Jde zejména o problematiku adopčních podmínek, kde hrají důležitou úlohu jevy jako řízená relaxace, ladění stavu vědomí, pozornost a koncentrace.

Prostor pro kolektivní verbální výměnu názorů vidíme naopak v mezioborových vazbách umění a dalších oblastí života. Proto by měly pokračovat přednášky, semináře a diskuse z většiny společenských a také mnoha přírodních věd.

Finanční zajištění

Jestliže analýzy konstatují, že rozpočet MUDB je jak ve vztahu k jeho činnosti, tak ve srovnání s podobnými ústavy silně poddimenzován, neznamená to, že je nutné jej zvyšovat z jediného zdroje - z dotace zřizovatele. Zde je vhodné například všeobecně doporučované vícezdrojové financování. Jde jednak o podporu sponzorů, jednak o využití grantů (Krajský úřad, MK ČR, Akademie věd ČR, EU). Obě možnosti byly již v provozu MUDB vyzkoušeny v polovině 90. let s dobrým výsledkem. Jediný limit v tomto směru je personální. Zajišťování dalších fin. zdrojů bylo natolik časově náročné, že není možné se mu při daném personálním složení trvale věnovat. Pokud by byla personální základna MUDB vyrovnána, bylo by možné řešit další přísun fin. prostředků. V zásadě, jak bývá zvykem, by zřizovatel kryl základní chod MUDB, sponzoři a granty pak mimořádné akce. Tak může být dosaženo finančního poměru 1:1 až 1:2.

Personální zajištění

Při nerozšiřujícím se objemu práce a nezměněném statusu organizační složky MěÚ představuje minimální personální zajištění MUDB šest osob.

management a odborná práce vč. akvizice
odborná práce, muzejní didaktika, ediční činnost
správa majetku včetně sbírky, částečná ekonomická agenda
správa technických systémů, instalace, údržba
práce s veřejností, dozor, propagace
úklid, pomocné práce a dozor

Průběžné vzdělávání pracovníků a kontakt s informacemi

Může být vnímáno jako samozřejmost, ale přitom jí stále není. Je tedy nutné, aby zejména odborní pracovníci muzea (ale i další) si ověřovali dostatečně často vlastní zkušeností praxi podobných institucí v malých i velkých městech českých i v zahraničí, účastňovali se (ne automaticky, ale promyšleně vybraných) seminářů a kursů připravených profesními sdruženími i vzdělávacími zařízeními u nás i v dalších zemích. Přitom mnohé z těchto vzdělávacích aktivit lze zajistit bez výrazných finančních nákladů, na jiné je možné získat různé dotace. K samozřejmostem má patřit, že si pracovník uhradí náklady ze svých prostředků, ovšem až poté, co byly vyčerpány jiné možnosti, stejně jako na druhé straně to, že mu zaměstnavatel poskytne pro vzdělání potřebný časový prostor 20. Mezi nejméně náročné a přitom účinné (ovšem ne vše suplující) formy patří průběžné sledování odborného tisku, televize a informací na Síti. V principu jde o dovršení stavu kdy bude tato aktivita považována jednoznačně za oboustranně přínosnou a hodnou podpory.

Prostorové zajištění

Uvedený koncept rozvoje MUDB nevyžaduje nezbytně zisk dalších prostor, byť plocha expozic je ve srovnání s jinými muzei obdovbě velkých měst malá. Prostorový rozvoj ústavu je v zásadě možný několika způsoby. Především je reálná úprava suterénu budovy muzea pro účely specializovaných expozic (sklo, keramika), případně technického zázemí muzea. Pokud by Muzeum Podblanicka obdrželo nové prostory v samostatné budově, vyřešilo by to pravděpodobně většinu prostorových potřeb MUB pro nejbližší období (expozice, depozitář, odb. pracovna). Možná je také nástavba chybějícího podlaží nad Šímovou síní, kterou by bylo vhodné realizovat společně s obnovou někdejšího velkého okna v Šímově síni, jež umožňovalo krásnou vyhlídku na torzo minoritského kláštera. V neposlední řadě je vždy možné umístit expozici, depozitář nebo pracovnu v jiné budově. V centru je takovým optimálním místem piaristická kolej, v turistické zóně pak domek na hrázi Konopišťského rybníka, zvažovaný pro tyto účely již od roku 1990.

Vnitřní organizace

Ve vnitřní organizaci muzea bude vhodné volit ve vztahu k pracovním úkolům i pracovníkům pružný dynamičtější přístup, adekvátně potřebám muzea a rozvoji těchto metod ve společnosti. Jde zejména o navazování dočasných nebo dílčích pracovních vztahů s vybranými odborníky, jejichž práci lze optimálně v daném období využít. Se zvyšující se kvalifikací, samostatností a dobrými pracovními výsledky je vhodné posilovat svobodu rozhodování pracovníků adekvátně vázanou na osobní odpovědnost za práci. Na to pak přirozeně navazují postupy, o kterých se nejen již dlouho píše v tisku, ale je již využívají nejprogresivnější instituce - klouzavý pracovní čas, práce doma nebo v místě úkolu namísto v budově ústavu atd.

Příznivým dokladem efektu takových postupů je již existující vlastní zkušenost. Muzeum navázalo na doporučení Moravské galerie kontakt s odbornou překladatelkou, s níž komunikujeme pouze po Síti a nikdy jsme se osobně nesetkali. Kvalitu práce garantovanou referencí MG jsme si v zápětí před zaplacením první práce ověřili, kontakt je rychlý, operativní, levný, technicky kvalitní; umožňuje okamžité nebo průběžné dolaďování výsledku práce. Podobným ověřením metody byla i dočasná spolupráce s operátorem výpočetní techniky a správcem webových stránek muzea.

Legislativní postavení ústavu vůči zřizovateli

Analýza činnosti MUDB v minulém období (CMS/LORD Consulting a odd. regionálních galerií Národní galerie), která doporučila zpracování tohoto výhledového projektu, se zmiňovala také o přínosech a záporech jednotlivých typů statutárního postavení našeho ústavu. Jde o problém, který se musí citlivě analyzovat, aby na chybné řešení nedoplatila kvalita ani rozsah pracovních výsledků. V zásadě jsou možné tři formy.

Muzea jsou nejčastěji samostatnými rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi. To je forma ověřená lety v různých typech společenského prostředí. Jde tu pak vždy o optimální nastavení míry nezávislosti a závislosti na zřizovateli. Jak říkají zkušení, muzea se zabývají nepolitickou formou působení na veřejnost, a proto je třeba, aby byla vyvázána ze všech obsahových vztahů k politickým subjektům. Takovým subjektem je přirozeně Městské zastupitelstvo, které má rozhodovat pouze v počátku o statutu muzea a průběžně potom už jen o finančních prostředcích do něj vkládaných. I to činí nikoli přímo, ale na základě doporučení odborných mezičlánků, jako je muzejní rada a příp. také kulturní komise města. Další vlivy s výjimkou kontrolních prvků státní legislativy již zřizovatel neuplatňuje. Potřebná forma závislosti, vyváženě na zřizovateli i veřejnosti je dána (správní) muzejní radou, která je složena nejen z odborníků, ale také ze zástupců různých skupin komunity. Tato rada má možnost sice pasivním, ale velmi zásadním a přitom demokratickým způsobem činnost ústavu ovlivňovat. I zde přirozeně záleží na správném formulování textu statutu. Celkově se dá říci, že neexistují důvody, proč takovou formu při zřizování muzea nevolit 21. Přímé ovlivňování činnosti muzeí je v demokracii považováno nejen za nepotřebné, ale dokonce za principiálně nevhodné. Ekonomické úspory lze řešit mnoha různými nástroji, zejména externími objednávkami různých produktů. Přesto, že v ČR je zatím málo zkušeností s fungováním správních rad muzeí a není k dispozici optimální legislativní prostředí, tato forma je možná a právě v Benešově mnoha lety vyzkoušená. Je totiž použitelná i u formy organizační složky.

Pokud muzeum funguje jako organizační složka zřizovatele, je dán prostor mnohým neharmonickým vlivům. Řízení instituce se přitom nevhodně rozmělní, což může mít velmi negativní vliv na kvalitu a množství práce. Z konkrétní zkušenosti v Benešově však vyplývá, že tato forma zde byla poměrně funkční a nebáli bychom se ji volit ani do budoucna. V minulosti však bylo její fungování závislé na náhodných kvalitách a změnách pracovníků městského úřadu, neboť nebyly vypracovány kvalitní organizační dokumenty, jasně a přitom co nejfunkčněji vymezující každodenní pracovní kroky. Nynější povinnost zpracovat podle zákona o ochraně předmětů sbírek muzejní povahy řadu organizačních dokumentů by mohla vést k potřebnému zajištění problému.

Třetí forma, která se v našem ani zahraničním prostředí v podstatě nevyskytuje, není doložena dostatkem zkušeností. V českém legislativně a demokraticky nevyzrálém prostředí je s ní v posledních letech na některých místech úředně experimentováno. Reference však naznačují (viz analýza CMS/LORD ad.), že ani sloučení institucí stejného typu (muzea umění) nepřináší dobré výsledky a bývá od něj následně ustupováno. Teoreticky lze říci, že racionalizace provozu při sloučení několika institucí by mohla fungovat v případě jejich stejného charakteru v rovinách:

organizace práce
požadavky na servisní podporu z vnějšku
kvalitativní úroveň práce
charakter tvorby rozpočtu
metody hodnocení práce

Vzhledem k tomu, že naše muzeum nemá s touto netypickou formou žádné přímé praktické zkušenosti, nemůžeme se k jejímu fungování závazně vyjádřit.

Obsah textu byl konzultován v letech 2004 - 2005, Radou Muzea umění Benešov, zástupci zřizovatele (vedoucím odboru ŠKaPP Ing. Hřebíčkem a místostarostou pro kulturu R. Lajpertem), řediteli českých muzeí umění v rámci RG ČR, s konzultační firmou CMS/Lord Consulting, se členy městské kulturní komise i s veřejností. Připomínky byly zapracovány.

Mgr. Tomáš Fassati, ředitel MUDB

1 Přívlastkem "regionální" jsou označovány sbírkotvorné ústavy působící mimo velká kulturní centra, jejichž publikum tvoří, odhlédneme-li od cestovního ruchu, obyvatelé dopravně nejblíže dostupného území. Pojem tedy souvisí především s charakterem části návštěvnické obce, může, ale nemusí souviset také s charakterem části akvizičního programu.
2 Se vznikem kunsthalle se ve městě počítá, je však pravděpodobné, že plánovaná výstavní síň se přiblíží kvalitě činnosti typu kunsthalle postupně, po více letech.
3 Dr. Fárová, Dr. Čiháková, Dr. Kesner, Ing. Janoušek, Dr. Sekera, Dr. Švestka, Ing. Rasl ad.
4 Prostor muzea umění měl umožnit převážně estetickou kontemplaci.
5 Jistě není těžké si představit muzeum umění jako užitečný prvek individuální i společenské psychohygieny.
6 Filosofická či etická misijní stanice v pustině (či džungli) postkomunistického myšlení a jednání.
7 Paradoxně tak mohou být dnes považována za nejdokonalejší stálé expozice na hradech a zámcích nebo do veřejně přístupných expozic konzervovaná bydliště známých osobností.
8 Hájek, Václav a Sýkorová, Lenka: Promarněná šance muzea českého kubismu (In: Art&Antiques, Praha 2004/3)
9 Nejde ani tak o možnosti nákupu do sbírek, jako o personální a pojistné ošetření zápůjček drahých sbírkových předmětů.
10 Nejvýše ještě tak byla respektována věková kategorie.
11 Proto Muzeum umění připravilo pro pracovníky českých muzeí mj. postgraduální kurs filosofie, psychologie a sociologie na FF UK Praha v závěru 90. let.
12 Ergonomická disciplina je mylně považována za samozřejmý "talent" tvůrců i kritiků tančících své tance kolem stylových idolů módních vln. Historiky umění u nás nikdo ergonomii neučí a tvůrci užitého umění se s tímto oborem setkávají jen velmi dílčím způsobem na malém procentu vysokých a středních škol.
13 Vzhledem k někdejšímu převodu z ČMVU kolekce obsahuje také některé další české autory působící mimo Benešovsko.
14 Gebauer, Hůla, Jasan Zoubek ad.
15 Plakát, navštívenka,novoročenka, jízdní řád, jídelní lístek, výroční zpráva atd.
16 Zatímco jiné obory graf. designu jsou zastoupeny i v jiných českých sbírkách, tomuto se nikdo nevěnuje.
17 Bez tématických, případně i etických priorit je výstavní program pouhým "jarmarkem názorů", což sice není zcela nesmyslný způsob prezentace umění, ale od sbírkotvorné instituce je možné žádat i více.
18 Při opomenutí nebo nedostatečné analýze problematiky funkčnosti, jsou výstavy užitého umění jen estétskými přehlídkami krásy.
19 Zde nesmí vzniknout mylné spojení s tichým vnímáním díla v modernistickém chrámu umění. Tam, kde je živý kolektivní kontakt s dílem adekvátní, rádi animaci uplatníme.
20 V nouzi je možné volit náhradu času pro školení odpracováním úkolů ve volném čase.
21 V Benešově byla forma existence muzea umění jako samostatného právního subjektu úspěšně vyzkoušena sice nikoli de jure, ale de facto v letech 1990 - 92, kdy zřizovatel delegoval na ředitele MUB všechny pravomoci statutárního zástupce. Od této formy bylo ustoupeno v roce 1993 za účelem zvýhodnění účetnictví.